Divadlo Na mýtině

Fotoalbum - Čachtická paní

Čachtická paní

Jak se rodil muzikál Čachtická paní?Věřte,že velice těžce,i když na samém začátku vypadalo vše jednoduše,ale na konec-tak už to v životě chodí a kdo jste zvědaví,tedy vězte,že...

V dobách,kdy jsem ještě já Miroslav sysel Pátek -dále jen Sysel-pracoval v baru U Sysla ,chodívali za mnou na drinky moji divadelní přátelé.Tady jsme také upekli nejednu divadelní akci.A tak se stalo,že jednou přišel pan Jan Jerry Čech-dále jen Jerry-s nápadem že bychom mohli také udělat něco jiného,než pohádky pro děti.A co z Jerryho vypadlo?No nic jiného,než rovnou muzikál.Já sysel,samozřejmě vždy pro všechno nadšený,jsem horlivě souhlasil,při čemž neznám jedinou notu a nedokáži zazpívat jediný tón.

Jelikož jsme však už byli asi u třetího drinku-mnozí víte,co se pilo-nebyly tyhle věci přece vůbec důležité.

Hlavní bylo téma.O čem náš muzikál bude?Padlo několik námětů a když se Jerry vytasil s Čachtickou paní,bylo rázem rozhodnuto,neboť tuhle oblast já přímo zbožňuji.A tím byly kostky vrženy.

Při dalším drinku jsme zjistili,že nám vlastně skoro nic nechybí.Herců a zpěváků máme dost,takže stačí pouze napsat hudbu,scénář,obsadit role,
vymyslet scénu,k tomu nějaká ta propagace,
sponzoři a bude vymalováno.Tak, jsme přišli na to,že udělat nějaký muzikál je vlastně zcela jednoduchá věc.

Vše jsme zpečetili rukou dáním a posledním drinkem.Asi jsme byli hodně mladí,hloupí,naivní,
opilí,i když já si myslím,že všechno dohromady,ale nebýt toho,nikdy by tohle dílo světlo světa
nespatřilo.Poprvé zde padlo slovo řehole,ale tehdy jsme ještě nechápali jeho význam.

V příštím pokračování-obsazování rolí,scénář,výroba scény,nahrávací studio,finance a další perličky.

Mějte se.Ahoj Vaše divadlo Na mýtině.

Čachtická paní příspěvek č.2.

Ahoj,vítejte při dalším pokračování-o muzikálu Čachtická paní.V muzikálu vystupovalo 68 herců a zpěváků a 18 osob technického personálu.Je to dost že?
Mnozí,kteří původně přislíbili účast na muzikálu-většinou se nejednalo o naše členy-na poslední chvíli odmítli.Naše růžová zahrada se nám začala rozplývat před očima a nastávala realita tvrdé řehole.V divadelním souboru jsme vyčerpali veškeré rezervy a velice z těží obsadili všechny role.
Hodně diskutované téma-alternace-bylo stále
v nedohlednu,protože jsme neměli hlavní role už kým alternovat.
Opět jsme podstoupili veliké riziko a začali jsme zkoušet bez alternací.Tím jsme později velice trpěli,zvláště,když představitelka hlavní role před premiérou onemocněla a ztratila hlas.Díky lékařské vědě se zachránilo,co se dalo a premiéra s velikým úspěchem proběhla.
Dalším oříškem byly kostýmy.Rozhodli jsme se,že si pořídíme vlastní garderobiéru.Opět jsme netušili,do čeho jdeme.Našít v našich podmínkách dobové kostýmy- Slovensko-pováží-okolo roku 1600 v duchu evangelické církve-věřte,že bylo velice,ale velice náročné.
Jenom sehnat látky a potřebné věci k šití,střihy a návrhy kostýmů.No nakonec jsme zvládli i tuhle situaci.Dokonce se nám podařilo umluvit švadleny,které byly ochotny kostýmy našít.
Při tom všem samozřejmě probíhaly pravidelné zkoušky a to se už na obzoru objevoval další strašák v podobě techniky.
Ozvučení,mikroporty,nahrávací studio v Brně-všechno věci,nám naprosto neznámé.Celý muzikál byl totiž nahrán na CD nosiče,které měli návštěvníci muzikálu možnost si zakoupit během představení.
Další velice náročnou prací bylo vymyšlení a postavení scény.Jenom,co nám daly zabrat schody vedoucí do sklepení,dále kříže,klekátko,rakve,krvavá lázeň,krev,nebo dobový nábytek.Dnes nechápu,jak jsme to všechno dokázali.
A do toho všeho přicházely další úkoly.Zatemnit sál, připravit světelné a zvukové efekty,hořící louče,taneční choreografii umučených dívek,souboj zbojníků s hajduky a sotva jsme měli trochu jasno v těchto věcech,už jsme museli řešit propagaci-plakáty,letáky,rozhlas,televizi, regionální tisk,komentáře pro reportéry,vstupenky, program muzikálu pro diváky a při tom stále dolaďovat poslední chybičky,neboť premiéra byla již opravdu za dveřmi.
Nemalé úsilí jsme museli také vyvinout při shánění finančních prostředků,které na naše poměry byly obrovské.Na konec se nám podařilo i tohle zajistit.
Myslím,že se zde hodí znovu všem zúčastněným moc a
moc poděkovat.
Vzhledem k ohlasu veřejnosti si snad můžeme dovolit říci,že jsme odvedli dobrou práci a něco pěkného našim spoluobčanům přinesli.
Existuje kniha,do které jsme zapisovali celý průběh muzikálu.V dalším příspěvku Vám přineseme některé původní zápisy.

Těšíme se na Vaše návštěvy na stránkách divadla.

Mějte se hezky.Ahoj.Vaše divadlo Na mýtině.